Z historie
Historie školy v Litultovicích se píše více než 230 let. Kronika pana Alberta Hadámka říká o začátcích výuky toto: „Tehdy nebylo v obci budovy, která by sloužila jen účelům vyučovacím. Něco se už vyučovalo, a to tak, že některý student nebo starý voják, který se naučil na vojně trochu číst a počítat, učil děti v některém statku, kde byly větší místnosti. Roku 1775 přišel rozkaz císaře Josefa, že se má vyučovat i na vesnicích. Začalo se uvažovat o stavbě školy, která se uskutečnila v roce 1780. Nebyla to ale taková budova jako, je teď. Byla to jedna školní světnice a byt pro učitele, též jedna školní světnice a nic víc.“
„Na první škole se vystřídalo v krátké době několik učitelů, kteří odcházeli buď pro malý plat, nebo byli z různých důvodů nadřízeným úřadem přeloženi, případně propuštěni. Nevyhovující dosavadní starou školu vystřídala v roce 1810 škola nová, postavená u kostela. (Přízemní budova stavěná po vzoru obytných budov).“
Současná škola se začala stavět na jaře roku 1892. Dne 14. srpna 1892 byl posvěcen základní kámen a za rok, dne 24. září 1893, byla nynější jednoposchoďová budova vysvěcena a předána k vyučování. Výuka probíhala ve dvou prostorných třídách, které však byly v dalších letech přeplněny. V lavicích obou tříd se tísnilo až 150 žáků. I přes jejich velký počet v jednotlivých třídách dokázali učitelé svým pedagogickým umem vnuknout dětem touhu něčemu se naučit.
Kronika pana Hadámka dále o škole píše: „V roce 1938 doposud vždy česká škola padla do rukou germanizátorů, kteří přesto, že v obci bylo jen několik málo dětí německé národnosti (přistěhovalci), nutili všemožným způsobem české rodiče, aby posílali děti do tzv. německé třídy. Vděčně vzpomínají rodiče na učitelku Marii Koskovou, která i přes německý dozor v době okupace vštěpovala dětem lásku k mateřštině. Od Vánoc 1945 do osvobození se nevyučovalo. Škola byla přeplněna německými uprchlíky. Po jejich odchodu zůstala škola v zuboženém stavu a dalo hodně práce, než mohly děti znovu vkročit do tříd. Za vzorné spolupráce s rodiči byly překážky rychle překonány, takže několik dní po osvobození bylo zahájeno pravidelné vyučování.“
Současná škola oslavila v roce 1993 sté výročí od jejího založení a vysvěcení. Za toto období až do dnešních dnů se v ní vystřídalo mnoho generací žáků a působily zde desítky pedagogů, kterým tato malá škola přirostla k srdci a kteří se snažili, aby se stala důstojným stánkem vzdělávání a výchovy. I když škola prošla za dobu své existence řadou oprav, zub času tuto ve své době krásnou stavbu řádně poznamenal. V současné době se plánuje další její rekonstrukce, aby mohla i v budoucnosti nadále sloužit svému účelu.
